Proč podporovat mladé lidi v používání technologií pro dosažení pokroku
Mimi Ito

Když se lidé dozvědí, že se zabývám digitální kulturou mládeže, často se ptají: „Jsou pro děti technologie dobré nebo špatné?“. Především se snažím tuto otázku přeformulovat, protože předpokládá, že všechny děti používají technologie stejným způsobem. Ve skutečnosti technologie vyvíjíme a utváříme sami a je na nás, jestli budou dobré nebo špatné. Proto dávám přednost otázce: „Jak můžeme podpořit mladé lidi v používání technologií ve jménu pokroku?“ Mladí lidé nejsou pasivními oběťmi technologií a ani na nich nejsou bezmocně závislí. Oni technologie tvoří a jsou jejich prostředníky s rozmanitými zájmy a zkušenostmi.

Téměř 30 let se zabývám výzkumem dospívajících a jejich vztahu k technologiím v Japonsku a v USA. S každou novou vlnou technologií, sleduji podobnou mezigenerační dynamiku. Dospělí se zpočátku technologií obávají, dospívající s nimi experimentují a přinášejí nové způsoby jejich použití. Nakonec začnou dospělí přejímat digitální kulturu, kterou mladí vytvořili.

Oslavujeme technologické velikány, kteří založili svá impéria ještě na vysoké škole. Méně uznání se však dostává mladým lidem na celém světě, kteří denně využívají technologie inovativním, seberealizujícím a progresivním způsobem. Optimismus a tvořivost mladých lidí je jako sluneční energie – neustále se obnovuje a zůstává z velké části nevyužitá. Pokud dokážeme rozpoznat rozmanité potřeby a silné stránky mladých lidí, můžeme je podpořit v roli inovátorů, badatelů a tvůrců změn.

Inovace

Koncem devadesátých let jsem jezdívala metrem, procházela ulicemi Tokia a pozorovala, jakým způsobem teenageři používali mobilní telefony. S výzkumným týmem na univerzitě Keio jsme shromáždili podrobné záznamy textových zpráv a hlasové komunikace středoškoláků. Výzkum přinesl informace o tom, jak mladí lidé používají textové zprávy, emoji, telefony s fotoaparátem a mobilní internet. Zbytek světa pochyboval, zda se mobilní internet prosadí i mimo Japonsko. Trvalo téměř deset let, než se textové zprávy rozšířily do USA. Ani ve snu by mě nenapadlo, že lidé různých věkových kategorií z celého světa budou za dvacet let komunikovat prostřednictvím emoji a fotografií z chytrých telefonů.

V minulosti starší generace při pohledu na teenagery, kteří zvládali chodit a zároveň vyťukávat zprávy do mobilu, jen kroutila hlavou. Označovali je jako nagara zoku (kmen multitaskingu) a oyayubi zoku (kmen palců). Mobilní telefony se v rukou dospívajících staly symbolem úpadku kultury a společenských norem. Teenagery zase rozčilovali dospělí, kteří nedokázali přepnout svůj telefon do tichého režimu a když jim začal vyzvánět, hledali jej zdlouhavě po kapsách. Japonští teenageři inovují mobilní komunikaci již od počátku 90. let, kdy si středoškolačky ve městech  zvykly posílat textové zprávy na pagery. Výrobci mobilních telefonů využili vynalézavosti mladých lidí a vytvořili nové technologie, včetně různých textových služeb, emoji, mobilního internetu a telefonů s fotoaparátem.

S nástupem nových technologií si dospívající vytvořili i nové společenské normy. Například běžnou praxi neohlášeného hovoru považovali za invazivní. Netrvalo dlouho a vytvořili novou společenskou normu ve stylu „zaklepej, než vstoupíš“. Pokud chtěli někomu zavolat, nejprve mu poslali textovou zprávu, aby zjistili, zda je na hovor vhodný čas. Jejich přátelé se mohli nacházet ve veřejné dopravě, ve škole nebo na jiném místě, kde by je telefonování rušilo. Uvědomovali si, že zvednout telefon a zavolat někomu ve chvíli, když se to hodí volajícímu, je bezohledné k volanému.

Získávání znalostí

Mladí lidé během experimentování, inovování a propojování také získávají a rozvíjejí nové dovednosti. Když moje dcera chodila na základní a střední školu, byla součástí několika online fanouškovských skupin pupulárních kapel. Začala blogovat a používat sociální sítě, aby se spojila s ostatními fanoušky. Rychle získala mnoho sledujících. Během obzvlášť náročného školního týdne jsme společně řešili, jak si správně rozvrhnout čas. "Myslím, že bych si měla dát týden pauzu od blogování," navrhovala, zatímco já jsem souhlasně přikyvovala. Když jsem ji o pár hodin později přišla zkontrolovat, přistihla jsem ji na blogu a už jsem jí chtěla vynadat. „Mami,“ přerušila mě s povzdechem, „dávám do fronty příspěvky, abych během té týdenní pauzy nepřicházela o followery.“ Nějak došlo k tomu, že začala být zkušenější ve správě sociálních sítí než její matka, která se považuje za digitálně zdatnou veřejně známou intelektuálku.

Tyto druhy dovedností v oblasti komunikace a navazování kontaktů jsou jen zlomkem z mnoha schopností, které mladí lidé získávají díky zájmově zaměřenému a sociálně propojenému vzdělávání, jež přinášejí technologie. Jedná se o takzvané "propojené vzdělávání", kdy je učení vedlejším produktem skutečných osobních zájmů. Tento model vychází také z aktivní tvorby a propojování lidí se stejnými zájmy. Ať už jde o autory fanfikce, kteří společně vytvářejí nové příběhy, hráče, kteří si vyměňují strategie a tipy, nebo tanečníky, kteří sdílejí online videa a učí se z nich tancovat – zájmové online skupiny podporují rozvoj a vzdělávání způsobem založeným na sociálních vazbách a vášni.

Provedení změny

Když se mladí lidé učí a organizují online, není to jen o zábavě a počítačových hrách. Jejich digitální dovednosti dokázaly odstartovat sociální hnutí, která změnila svět. Na vysoké škole se moje dcera přidala k projektu Percentage Project, který využívá sociální sítě ke zvýšení povědomí o zkušenostech nedostatečně zastoupených skupin ve studijních programech v oboru počítačových věd. Podílela se také na spuštění online video seriálu Decrypted By Us, který upozorňuje na odborné znalosti a názory žen a menšin v oblasti technologií. Po střelbě na střední škole Stoneman Douglas jsme byli svědky vzniku multietnické koalice teenagerů, která vedla hnutí March for Our Lives (Pochod za naše životy). Dospělé ohromila jejich mediální zdatnost a pohotové reakce na politiky a kritiky na sociálních sítích. Mladí lidé, kteří ovládají sociální média a mobilní technologie, stojí v centru dění mnoha progresivních hnutí, jako jsou Black Lives Matter, Dreamers nebo klimatický aktivismus.

Progresivní způsoby využití technologií nevznikají jen tak. Za všemi pozitivními příklady stojí výkonné platformy, které mladým lidem umožňují navazovat kontakty, tvořit a komunikovat. Důležitou roli hrají také dospělí, organizace a koalice, které mladým lidem poskytují prostor a podporu pro růst jejich optimismu a progresivního potenciálu.

Před mnoha lety jsem spoluzaložila neziskovou organizaci Connected Camps, která se věnuje podpoře vysokoškolských studentů vzdělávajících děti prostřednictvím populárních digitálních herních platforem. Jsme jen jednou z mnoha organizací, které podporují vedoucí postavení mladých při prosazování pozitivních změn. Věříme, že mentoring zaměřený na společné cíle a zájmy může změnit životy i svět kolem nás. My všichni, ať už rodiče, pedagogové, zaměstnavatelé nebo další nadšenci, se podílíme na rozvoji potenciálu mladých lidí.

Mimi už 30 let zkoumá interakce dětí a teenagerů s moderními technologiemi. Vysvětluje, jak se všichni podílíme na rozvoji potenciálu mladých lidí, a zůstává optimistická ohledně jejich budoucnosti.